První, co byste měli při výběru nových plášťů na horské kolo znát, je velikost a šířka těch stávajících. S tím vám poradí náš základní průvodce plášti na kolo, neboť první indicie najdete právě na pláštích, které zrovna používáte.
Nejběžnější velikosti plášťů u horských kol:
- 26″ – Tato velikost kdysi převládala, ale kolem roku 2010 se hojně rozšířila velikost 29”. Dnes najdeme modely o velikosti 26” převážně v hypermarketech.
- 27.5″ – Zlatá střední cesta, co se velikosti týče, která se objevila s nástupem 29”. V dnešní době se používá zejména u menších modelů.
- 29″. Tato velikost v současné době převládá.
Šířka se pohybuje od 1,9” u krosových kol až po 5” u fat bike.
Pokud už znáte velikost a šířku, tak máte polovinu starostí za sebou. Nyní je tedy potřeba zjistit, jaký druh plášťů používáte.
Druhy plášťů pro horská kola
Plášťovka. Nejrozšířenější u levných až středně drahých kol.
U tohoto systému je duše umístěna mezi plášť a ráfek. Duše po nahuštění přes ventilek přitlačí plášť k ráfku, čímž zajistí drátovou patku hákem ráfku.
Plášťovky jsou dostupné ve dvou variantách: s drátovou, či skládací patkou. Hlavní rozdíl je v použitém materiálu. Drátová patka je vyrobena z oceli, kdežto skládací z kevlaru. Není nikterak složité je od sebe rozeznat. Drátovou totiž na rozdíl od skládací nesložíte.
Podívejte se na jejich výhody a nevýhody:
Drátová patka
- Výhody
- Je levnější.
- Nevýhody
- Těžší.
- Montuje se hůř než skládací.
Skládací patka
- Výhody
- Lehčí.
- Snadná montáž.
- Nevýhody
- Skládací patky jsou dražší.
Bezdušový plášť. Běžně se používá pro vyšší třídu horských kol, ale také střední. Ne všechny modely střední třídy mají bezdušové pláště, nicméně jejich ráfky mohou být na bezdušový systém připraveny.
Tento systém je hodně podobný běžnému plášti a ráfku, akorát zde není duše. K udržení vzduchu potřebujete bezdušový plášť, ráfek a ventilek a také tekutý tmel k utěsnění netěsností a děr.
Chcete-li na svém kole vyměnit pláště, níže vám přinášíme srovnání obou typů.
Plášťovka vs. Bezdušový plášť
- Cena. Plášťovky (zejména ty s drátovou patkou) jsou levnější než bezdušové pláště.
- Celkové náklady. Plášťovky jsou ekonomicky výhodnější než bezdušové systémy, avšak v určitém terénu a za určitých okolností to může být naopak.
- Váha. Záleží na konkrétním plášti, nicméně porovnáme-li podobné modely, zjistíme, že je bezdušový systém o něco lehčí.
- Údržba. Plášťovky nevyžadují takovou údržbu jako bezdušové pláště.
- Montáž. Plášťovka se na kolo montuje lépe než bezdušový systém.
- Oprava defektů. Bezdušové pláště se lépe osvědčují při menších defektech, protože se utěsní kapalinou. U větších defektů (praskliny, díry) je snadnější výměna duše.
- Trakce, řízení a/nebo pohodlí. V tomto ohledu bezdušové pláště vítězí, neboť umožňují jezdit i na podhuštěných kolech, aniž by hrozilo píchnutí najetím na hranu (jak vidíte na obrázku níže).
Plášťovky se nejlépe hodí pro rekreační využití na běžném terénu.
Bezdušové pláště nejvíc oceníte při pravidelném používání a/nebo při jízdě na všech typech terénu.
Nejdřív byste měli vědět, že ačkoliv lze plášťovku použít na bezdušovém ráfku, opačně byste to praktikovat neměli. Existují sice určité výjimky, ale o těch si povíme jindy.
Nyní se do detailu podíváme na nejběžnější šířky pláště pro horská kola, neboť šířka hraje důležitou roli při výběru vhodného pláště do konkrétních podmínek.
Nejběžnější šířky plášťů pro horská kola
Co se týče 29” plášťů, tady je potřeba zmínit, že čím je plášť širší, tím je také těžší a pomalejší, ale zároveň poskytuje lepší trakci, přilnavost v ostrých zatáčkách a brzdění. Užší plášť má oproti tomu horší trakci a přilnavost, ale je lehčí, rychlejší a agilnější.
U jednotlivých druhů cyklistiky se běžně používají pláště v různém rozmezí šířky, v závislosti na konkrétním terénu a dalších podmínkách. Čím náročnější terén, tím širší plášť.
- Krosová kola: od 1,9″ do 2,3″
- Trailová / Horská kola: od 2,3″ do 2,5″
- Enduro / Sjezdová kola: od 2,5″ do 2,6″
- Fat Bike: od 3,7″ do 5″, ačkoliv běžně se rozmezí šířky pohybuje od 4″ do 5″.
Rovněž existují i pláště 29+, případně 29 Plus. Ty jsou dokonce ještě širší, mezi 2,6” a 3,0”, a používají se zejména na trail, horskou a enduro cyklistiku.
Pokud se rozhodnete pro širší plášť, měli byste mít na paměti dvě věci:
- Ujistěte se, že má vaše horské kolo dostatek prostoru na širší plášť a že vás nezpomalují nánosy bahna.
- Dbejte na to, aby vnitřní šířka ráfku byla dostatečně široká pro vybranou velikost pláště. K tomu vám poslouží následující tabulka.
Běhoun + Směs pryže + TPI
Kombinace nekonečného množství běhounů s různými směsmi pryže a TPI nabízí takovou rozmanitost, že pro každý terén a způsob jízdy existuje správný plášť.
Běhoun
Design a uspořádání výstupků na plášti určují způsob montáže. Obvykle se na plášti nachází šipka, která určuje směr rotace. Některé pláště pro horskou cyklistiku mají dvě šipky: “Přední” označuje směr rotace pro přední kolo a “Zadní” určuje směr rotace pro zadní kolo.
Běhoun se dělí na tři zóny: středová část, přechodová část a bočnice.
V závislosti na velikosti, tvaru, orientaci, uspořádání a rozmístění výstupků je plášť vhodný do konkrétního terénu a/nebo na specifický druh cyklistiky. Zde je několik obecných pouček.
- Suchá a kompaktní půda: S malými, krátkými a pevnějšími výstupky pojedete rychleji.
- Suchá a sypká půda: V přechodové části a na bočnicích se nachází o něco více výstupků, které jsou širší a dál od sebe.
- Mokrá a/nebo blátivá půda: Vysoké a tlusté výstupky. Ve středové části jsou více oddělené než na hraně bočnic, aby bahno lépe odpadávalo a aby se dosáhlo lepší trakce a přilnavosti.
- Smíšená půda: Pro zajištění přilnavosti na téměř jakémkoliv povrchu, kombinují pláště malé/středně velké výstupky ve středové části a vyšší výstupky po stranách.
Mnoho jezdců používá pro přední a zadní kolo různě široké pláště s odlišnou velikostí výstupků. Například: Širší přední plášť s větší hloubkou dezénu na bočnicích pro lepší přilnavost, a užší zadní plášť s menší hloubkou dezénu pro vyšší rychlost.
Směs pryže
Jednoduše řečeno: Tvrdé směsi jsou levnější, rychlejší a vydrží déle, proto se používají jako základ celého běhounu a na středový dezén. Měkké směsi nabízí lepší trakci než směsi tvrdé, ale tolik toho nevydrží, takže se používají zejména na boční výstupky. Existuje široká škála směsí, od těch nejtvrdších až po nejměkčí (a samozřejmě vše, co je mezi nimi). Výrobci je hojně kombinují, aby mohli nabízet pláště přesně určené pro konkrétní disciplínu, terén, podmínky a styl jízdy.
TPI (Threads per Inch)
Jedná se o počet vláken na jeden palec čtvereční. Pláště s vyšší hustotou vláken (více než 100-120) jsou pružnější a rychlejší, ale více náchylné na defekty. Používají se zejména pro krosovou cyklistiku.
Pláště s nižší hustotou vláken (pod 60) používají tlustší vlákna a více gumy. Výsledkem je tužší a silnější plášť, který je však pomalejší. Využívají se hlavně pro enduro a sjezdovou cyklistiku.
Doufáme, že vám tento návod pomůže s výběrem správného pláště pro vaše horské kolo, v závislosti na způsobu jeho použití a terénu, na kterém jezdíte. Přesedláním na správné pláště můžete dosáhnout mnohem lepšího požitku z jízdy, snížíte riziko defektů a/nebo získáte lepší kontrolu nad kolem a větší pohodlí. Především ale zvýšíte svou bezpečnost.
