Umělá inteligence (AI) se v posledních měsících stala předmětem žhavých diskuzí a její začleňování do nejrůznějších oborů nabírá na obrátkách. Ze sportů se jí nejvíce zabývá právě profesionální cyklistika, přičemž důvod je prostý: Umělá inteligence skvěle pracuje s daty, a právě profi cyklisté jich generují kvanta. Jsou v podstatě takovými továrnami na kolech, které generují palivo pro fungování AI.
V dnešním článku se společně podíváme, jak umělá inteligence mění cyklistiku, od profesionálních týmů přes design kol, aplikací na sdílení kol až po bezpečnost cyklistů ve městech.
Profesionální cyklistika
Před pár týdny zaplnil tým Jumbo-Visma titulky novin, když oznámil prodloužení smlouvy s Jonasem Vingegaardem, vítězem loňské Tour, do roku 2027. Součástí zprávy bylo i následující video:
Chlapec na videu, jenž mluví severoamerickým dialektem, byl vygenerován umělou inteligencí, což zmátlo i samotného Vingegaarda. Je zřejmé, že nizozemský tým tuto novou technologii nevyužil zrovna nejlépe. Mnohem lepších výsledků se jim dostalo, když požádali umělou inteligenci o navržení cyklistického dresu, který by byl inspirován barvami, vzory a styly světově nejproslulejších nizozemských malířů.
Přesto má umělá inteligence největší vliv v oblasti tréninku a výživy, a to zejména na výkonnost a dosahování cílů, které si profesionální týmy stanovily.
Vše, co doposud dělávali osobní trenéři a výživoví poradci na základě svých zkušeností, vlastního úsudku a dostupných dat, se nyní provádí za použití algoritmů a umělé inteligence. Ta, kterou použil tým Jumbo-Visma, analyzuje a zpracovává veškerá data od cyklistů, typ trasy i povětrnostní podmínky, na základě čehož předpovídá, kolik energie bude každý cyklista na daný závod potřebovat. Je to v podstatě taková “hra čísel”, která se odehrává ve velmi krátkém časovém horizontu a přináší ohromné výsledky – mluvíme přece o nejlepším týmu na světě.
Mezi další týmy z profesionální sféry, které využívaly nebo využívají umělou inteligenci, patří UAE, Movistar, Israel Premier Tech, NTT Pro Cycling a samozřejmě Ineos Grenadiers, který vytvořil a zpopularizoval koncept “nepatrných zlepšení”. Konkrétně šlo o to, že zkoumal a analyzoval každý jednotlivý detail, díky čemuž se stal v posledním desetiletí lídrem Tour de France se sedmi výhrami.
Přestože o tom nemáme žádné konkrétní, potvrzené informace, je velice pravděpodobné, že i většina dalších týmů umělou inteligenci do určité míry používá, ať už k analýze dat svých jezdců, kol, oblečení či dalšího vybavení. V opačném případě by jim totiž hrozilo, že budou zaostávat za svou konkurencí.
Navrhování jízdních kol a komponentů
Když přijdou na přetřes kola navržená umělou inteligencí, ve zprávách se obvykle objevují jedinečné nebo speciální modely, jako například koncepční kolo od Decathlonu z roku 2021 či aerodynamické kolo, jež překonalo hned dva rychlostní rekordy. Tyto modely jsou jasným důkazem toho, že umělá inteligence značnou měrou přispívá k rozvoji a hledání nových řešení.
Těmi, kdo umělé inteligenci předávají veškerá sesbíraná data o svých kolech a materiálech, jsou jednotlivé značky a konstruktéři. Tato data zahrnují: slabiny, nejnamáhanější oblasti kola, typy karbonu atd. Umělá inteligence všechna tato data zpracuje, vyhodnotí a poté na jejich základě sestaví nové návrhy kol dle stanovených požadavků a pokynů od výrobců, a to za značně kratší dobu, než tomu bylo doposud. Ne všechny tyto návrhy se pak skutečně vyrobí, neboť testování lze dnes provádět virtuálně, což šetří nejen materiál, ale i čas. Pakliže jsou výsledky testů dobré a splňují očekávání výrobce, provede se další testování, které již probíhá v reálných podmínkách a ve fyzické formě.
Ke snížení výrobních nákladů přispívá nejen použití menšího množství materiálů a ušetřený čas, ale také vynechání či nahrazení drahého vybavení, jako jsou větrné tunely. Většina současných aerodynamických kol byla nejprve testována virtuálně, a teprve poté přišel na řadu reálný prototyp.
Umělá inteligence svým způsobem představuje pro výrobce “objektivitu” a předvídatelnost, takže už nepůjde jen o marketingová tvrzení, ale jejich kola skutečně budou disponovat proklamovanými vlastnostmi, jako je agilnost, odolnost či aerodynamika. Mohou tak tyto vlastnosti bez obav uvádět, protože je opakovaně testovali. Konečné zhodnocení pak pochopitelně pochází od koncových uživatelů, neboť každý z nich vnímá zkušenost s daným kolem odlišně.
Bezpečnost a městská cyklistika
Umělá inteligence se využívá ve městech, na kolech i v aplikacích pro sdílení kol, neboť zlepšuje bezpečnost a rovněž je díky ní pohyb po městě efektivnější. Zde je několik příkladů:
Umělou inteligenci lze využít ke studiu a analýze dat o silnicích a cyklostezkách; například díky ní zjistíme, jaký je provoz, kde se nachází rizikové oblasti, optimální trasy, nehody a semafory. Tímto způsobem lze zjistit, jak je infrastruktura využívána a kde jsou problematické oblasti, což umožňuje lepší plánování při jejím vylepšování.
Umělou inteligenci lze využít také k vývoji výstražných systémů a detekci vysoce rizikových situací pro cyklisty, jako například při těsném přiblížení jiného vozidla nebo nebezpečném zatáčení. Tyto systémy umožňují komunikaci mezi kolem a auty pomocí zvukových či vizuálních alarmů, takže upozorní jak cyklisty, tak řidiče, kteří pak mohou učinit nezbytná opatření.
Rovněž může jít o skvělý nástroj pro společnosti či veřejné instituce, které se zabývají sdílením kol, neboť díky umělé inteligenci mohou analyzovat kde, kdy, jak a kdo jejich kola používá. Díky kombinaci těchto dat s jinými prvky, například předpovědí počasí a kalendářem, může umělá inteligenci pomáhat s optimalizací systému, aby mohl poskytovat co nejkvalitnější služby. Samotní provozovatelé pak navíc mohou ušetřit peníze zavedením údržbového systému kol s pravidelnou renovací a výměnou na základě údajů o poruchách.
Když se to vezme kolem a kolem, tak umělou inteligenci ocení výrobci, designéři, konstruktéři, veřejné instituce i společnosti, ale také profesionální cyklistické týmy. Možná si říkáte, že kvůli ní přicházíme o určitou jiskru, kterou jsme měli ještě před několika desetiletími, kdy jsme se museli spolehnout výhradně na svůj úsudek. Případně, že veškeré analýzy dat dělají z cyklistů v podstatě lidské stroje, které se již nemusí řídit vlastními instinkty. Lidský faktor se však z těch největších současných šampionů, jako je Pogacar, Van der Poel či Wout Van Aert, rozhodně nevytratil. Nepředvídatelnost cyklistických závodů jen tak nezmizí, takže se stále můžeme těšit na nádherné a památné momenty.
