Byli byste jako cyklisté schopni určit materiál, velikost, hloubku ráfku a přesný typ kol vašeho bicyklu? S největší pravděpodobností ne, ba co víc, nejspíš jste o tom nikdy ani nepřemýšleli. Navíc je prakticky nemožné znát všechny tyto podrobnosti, protože na trhu je dnes strašně moc možností a rovněž i vývoj nových technologií v posledních letech neskutečně pokročil. Ale nemusíte mít strach, štěstí je dnes na vaší straně: v tomto článku si shrneme různé modely kol, které si seřadíme do jednotlivých podskupin na základě jejich velikosti, materiálu, hloubky ráfku, vnitřní/vnější šířky ráfku, typu pláště a brzdných systémů.
Nejběžnější velikosti kol
Níže najdete seznam nejčastěji používaných velikostí kol pro jednotlivé disciplíny:
MTB
26”, 27,5” a 29”: 26” lze stále ještě najít na starších kolech a některých menších modelech. Velikost 27,5” pak nabízí rovnováhu mezi dobrou obratností 26” kol a valivým odporem a stabilitou 29” kol. Přestože je velikost 27,5” poměrně běžná, nejčastěji se u horských kol používá velikost 29”. Taková kola disponují lepším výkonem na drsném terénu a překážkách, ale nabízejí také lepší trakci při stoupání a stabilitu ve vyšších rychlostech.
Silniční a gravelová cyklistika
700c: Standardní velikost kol používaná v silniční a gravelové cyklistice.
650b: Oblíbená volba pro gravelová kola, neboť lze na ně použít širší pláště, a navíc jsou pohodlnější a nabízí lepší trakci na nerovném terénu.
U menších bicyklů je to však jiné. Chcete-li si prohlédnout všechny dostupné velikosti kol od 12” až po 24”, podívejte se na tento článek, který se zabývá výběrem vhodné velikosti jízdního kola.
Materiály
Tady to nebude na dlouhé povídání, neboť existují jen dva: hliník a karbon. Každý z nich má přitom svá pro i proti:
Hliník: Odolný, pevný a cenově výhodný. Na druhou stranu bývají hliníková kola těžší, méně tuhá a mají omezenou aerodynamiku. Vidět je můžete na různých typech kol napříč všemi disciplínami.
Karbon: Lehký a tuhý materiál, který disponuje vynikajícími parametry v oblasti váhy, tuhosti, pohlcování nárazů a aerodynamiky. Karbonová kola jsou však dražší než hliníková.
Hloubka ráfku
Hloubka neboli profil ráfku kola označuje výšku vnějšího okraje ráfku a ovlivňuje aerodynamiku, tuhost, stabilitu i pohodlí. Níže najdete krátký přehled nejběžnějších typů:
Hluboké ráfky:
Hloubka přesahuje 50 mm. Jsou aerodynamičtější a hojně se používají v silniční cyklistice, časovkách a triatlonu. Nabízí větší tuhost a lepší přenos energie, ale bývají těžší, méně pružná a více je ovlivňuje boční vítr.
Středně hluboké ráfky:
Hloubka od 35 mm do 50 mm. Je to takový zlatý střed v oblasti aerodynamiky, tuhosti a váhy. Jde o nejvšestrannější a tedy i nejběžnější typ u silničních kol, ale často se objevuje také na gravelových a některých horských modelech.
Nízké ráfky:
Hloubka pod 35 mm. Jsou lehčí a lépe se ovládají a akcelerují. Nejsou tak aerodynamické, ale lépe si poradí s bočním větrem. Jsou ideální volbou do kopcovitého terénu.
Ploché ráfky:
Úplně ploché ráfky bez jakéhokoliv zakřivení. Je to klasika, která je jednoduchá a robustní. Nabízí dobrou odolnost proti nárazu i životnost.
Vnější a vnitřní šířka ráfku
Vnější šířka je vzdálenost mezi vnějšími okraji ráfku. Ovlivňuje stabilitu, aerodynamiku i kompatibilitu s typem kola a plášti.
Vnitřní šířka je pak vzdálenost mezi vnitřními okraji ráfku. Jde o důležitý údaj, který určuje, jak široký plášť lze na daném kole použít.
Chcete-li zajistit bezproblémovou kompatibilitu a bezpečnost, poraďte se s výrobcem kol a plášťů, abyste zjistili, jakou šířku a tlak použít.
Druhy plášťů
Ráfky kol se vyrábí pro tři nejběžnější typy plášťů: galuska, plášťovka a bezdušový plášť.
Galuska
Po přilepení dušového pláště k ráfku kolem něj nejsou žádné stěny a chybí i háček, který by plášť podpíral. Povrch je de facto rovný, s mírně vyvýšenou středovou drážkou.
Tyto pláště se používají zejména v profesionální cyklistice a určitých disciplínách, jako je například cyklokros. Výhody: nízká hmotnost. Nevýhody: obtížná montáž, opravy a údržba na cestách.
Plášťovka
Nejrozšířenější typ u silničních kol. U tohoto systému je duše umístěna mezi plášť a ráfek. Duše po nahuštění přes ventilek přitlačí plášť k ráfku, čímž zajistí drátovou patku hákem ráfku.
Výhody: Snadný servis a opravy na cestách. Nevýhody: Uveďme alespoň váhu, i když k dostání jsou opravdu lehké ráfky pro plášťovky.
Bezdušové pláště
Používají se převážně v horské a gravelové cyklistice, ale postupně si budují fanouškovskou základnu i v silniční cyklistice.
Bezdušové ráfky (s háčkem i bez) lze použít také s vnitřní duší a plášťovkou, je-li plášť kompatibilní s vnitřní šířkou ráfku a minimálním a maximálním doporučeným tlakem od výrobce.
Existují také ráfky pro plášťovky, které jsou označovány jako “tubeless-ready”, tedy vhodné i pro použití bezdušových plášťů. Ráfek je konstruován tak, aby byl kompatibilní s bezdušovým systémem, nicméně montáž vyžaduje speciální lepenku, bezdušový tmel a pořádné utěsnění. V tomto případě je potřeba důsledně dodržovat pokyny a doporučení od výrobce, abyste předešli nepříjemnostem.
Ráfky přímo určené pro bezdušové systémy těsnící pásku nepotřebují, neboť již disponují vlastnostmi pro vzduchotěsnost a udržení patky na místě.
Technologie bez háčku je poměrně novinkou. Poprvé byla použita v horské cyklistice, a teprve v posledních letech se dostala i do gravelové a silniční cyklistiky. Někteří výrobci začali ihned vyrábět bez háčků, neboť výroba karbonových ráfků je pak levnější a méně náročná. Navíc jsou pak ráfky lehčí a nabízí lepší aerodynamické vlastnosti. Na druhou stranu mohou být s bezháčkovými systémy problémy, neboť u nich není prostor pro jakoukoliv chybu. Je potřeba dokonalého spojení ráfku a pláště, a to za použití přesně daného množství tlaku. Při nízkém nahuštění, které je typické pro horskou cyklistiku, je rezerva dostatečná, pokud pláště nenafouknete na maximum. Ovšem v silniční cyklistice, kde je potřeba kola nahustit víc, musíte být opatrní a dbát na doporučení od výrobce kola ohledně kompatibilních plášťů a maximálního tlaku.
Problém je, že cyklisté si těchto věcí obvykle nejsou vědomi, ať už kvůli jejich nezájmu, málo zkušenostem, nebo prostě proto, že jim prodejce kola nic z toho neřekl. Už tak je těžké zapamatovat si vnitřní šířku ráfků, natož pak vědět, že pro určitou vnitřní šířku můžeme použít pouze 28mm pláště určitých značek a nesmíme přesáhnout tlak 5 barů (72,5 psi).
Pokud jste si v nedávné době pořídili kolo (2–3 roky zpět), podívejte se na typ ráfku a pokuste se najít doporučení od výrobce a informace ohledně kompatibility, zejména pak u bezháčkových systémů.
Brzdný systém
Nesmíme opomenout dva nejrozšířenější typy brzdných systémů: ráfkové a kotoučové brzdy. Ačkoliv při pohledu na současný trh je zřejmé, že ráfkové brzdy se postupně vytrácí.
Ráfkové brzdy potřebují bočnici, o kterou se mohou třít brzdové destičky. Jde o speciální brzdný povrch, který kola s kotoučovými brzdami nepotřebují. Kromě tohoto důležitého rozdílu jsou kola s kotoučovými brzdami navržena tak, aby vydržela jejich brzdnou sílu.
Ve zkratce, široký výběr kol je dán všemi možnými kombinacemi výše zmíněných vlastností. Kola pro MTB, silniční i gravelovou cyklistiku se musí přizpůsobit různým jízdním stylům, terénům, technologickému pokroku, osobním preferencím, ale také tržním trendům, které ovlivňují a určují design i výrobu kol tak, aby splňovaly potřeby a požadavky všech cyklistů.
